autor:

Mikoláš Aleš (1852–1913) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor, karikaturista a autor návrhů monumentální výzdoby. V české kultuře se stal jedním z nejrozšířenějších obrazových vypravěčů národních dějin, lidové tradice a každodenního života. Jeho popularita však nesmí zastřít rozdíl mezi samostatnou kresbou, knižní ilustrací, soutěžním návrhem a realizací provedenou ve spolupráci s dalšími umělci a řemeslníky.

Život a působení

Narodil se v Miroticích a po školních letech v Písku nastoupil roku 1869 na pražskou Akademii. Formovalo ho historické malířství, dílo Josefa Mánesa i polští autoři pracující s národními dějinami. Studentský konflikt kolem přednášky Alfreda Woltmanna roku 1876 posílil Alšovu veřejnou pověst obránce českého umění, ale současně přispěl k jeho odchodu z Akademie. Zázemí na statku Alexandra Brandejse v Suchdole mu umožnilo rozvíjet kresby a cyklické kompozice.

V soutěži na výzdobu Národního divadla uspěl společně s Františkem Ženíškem návrhem cyklu Vlast. Pozdější spory o autorství a realizaci ukazují, že národní kulturní paměť často zjednodušuje kolektivní zakázku na příběh jediného génia. Od osmdesátých let se Aleš stále více soustředil na kresbu, ilustraci, karikaturu a návrhy sgrafit. Pracoval pro knihy, časopisy, kalendáře, divadlo i architekturu a jeho motivy se díky reprodukci dostaly do škol, domácností a veřejného prostoru.

Dílo a činnost

  • návrhy cyklu Vlast pro foyer Národního divadla, vytvořené ve spolupráci s Františkem Ženíškem
  • historické kompozice, například Setkání Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem
  • knižní ilustrace k dílům Karla Havlíčka Borovského, Aloise Jiráska, Jakuba Arbesa a dalších autorů
  • Špalíček národních písní a říkadel a další soubory lidových motivů
  • návrhy sgrafit a nástěnné výzdoby pražských i mimopražských domů
  • karikatury a časopisecké kresby pro Palečka, Šotka a Humoristické listy

Aleš pracoval především linií, siluetou, gestem a rytmem figur. V historických a lidových tématech vytvářel snadno rozpoznatelné obrazové typy, které mohly fungovat v monumentální kompozici i v drobném tisku. Právě reprodukovatelnost vysvětluje jeho mimořádný společenský dosah. Současně je nutné sledovat, kdy se jeho kresba stala předlohou pro práci jiného autora, dílny nebo stavebního řemesla.

Význam a recepce

Jeho dílo patří k základním vrstvám české vizuální paměti, ale kritická recepce musí zkoumat také způsob, jakým vytvářelo normativní obrazy národa, mužství, venkova a dějin. Ne všechny postavy a historické konflikty lze číst jako neutrální dokument. Aleš byl aktivním účastníkem dobových politických a kulturních sporů; jeho obrazový jazyk proto vyžaduje historizaci stejně jako obdiv k řemeslné jistotě a kreslířské invenci.

Vztah k Moderní revui

Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Životní data, studium, účast na výzdobě Národního divadla, ilustrační činnost a spolkové působení byly ve V998 porovnány s Biografickým slovníkem českých zemí. Výstavní kontext Národní galerie byl použit ke kontrole sociálního rámce českého umění 19. století. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné u jednotlivých monumentálních realizací přesně odlišit návrh, spoluautorství a provedení a nepřebírat národní ikonografii jako doslovný historický záznam.

Redakční uzávěra V1190: Poznámka k ověření: Projektový rejstřík Moderní revue dokládá výskyt hesla na s. 21, 103, 104, 105, 212. Identita a základní profil jsou současně podloženy autoritním či institucionálním zdrojem Národní galerie Praha. Přímé znění uvedených monografických stran nebylo v tomto workflow vizuálně ověřeno; článek proto nepřipisuje konkrétní tvrzení jednotlivým lokátorům bez dalšího pramene.

Napsat komentář