Antonín Matějček (1889–1950) byl český historik umění, vysokoškolský pedagog, kritik a autor rozsáhlých syntéz evropského i českého umění.
Studia a odborná dráha
Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy studoval filologii, historii a dějiny umění. Na doporučení Maxe Dvořáka působil v Centrální komisi pro ochranu památek ve Vídni a osvojil si metody vídeňské školy. Od roku 1917 vyučoval v Praze, později na Uměleckoprůmyslové škole, Akademii výtvarných umění a Karlově univerzitě.
Dílo a metodický význam
Zabýval se středověkým uměním, českým malířstvím 19. století i moderní tvorbou. Vydal práce o Velislavově bibli, české gotické malbě, Petru Brandlovi, Josefu Mánesovi nebo Janu Preislerovi. Jeho šestisvazkový Dějepis umění patřil k prvním českým souhrnným syntézám oboru.
Pedagog a organizátor
Matějček spojoval formální rozbor s výkladem duchovního a kulturního prostředí epochy. Důraz kladl také na rovnocennost historických slohů a jejich vlastní vnitřní logiku. Vychoval několik generací historiků umění a po druhé světové válce obnovoval univerzitní výuku. Jeho pozdější veřejné působení je nutné hodnotit také v kontextu poválečné kulturní politiky.
Vztah k Moderní revui
Jméno je obsaženo v projektovém rejstříku, avšak konkrétní recenze, reprodukce nebo bibliografická zmínka nebyla v této vlně určena. Přímé přispěvatelství se netvrdí.
Prameny a další literatura
Redakční poznámka
Chronologie, odborné působení i hlavní práce jsou doloženy univerzitním zdrojem. Vazba k revue zůstává předmětem dalšího odborného ověření.
Redakční uzávěra V1199: Poznámka k redakční uzávěře V1199: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.