autor:

Felix Jenewein (1857–1905) byl český malíř, kreslíř, ilustrátor a pedagog, jehož monumentální figurální tvorba spojovala náboženská a historická témata s naturalistickou tělesností a symbolistním napětím. V dějinách české moderny stojí na pomezí generace Národního divadla a umění kolem roku 1900; jeho dílo se vymykalo jak akademické dekorativnosti, tak dobovým představám o snadno srozumitelné církevní malbě.

Život a působení

Narodil se v Kutné Hoře. V letech 1873–1879 studoval na pražské Akademii u Jana Swertse a poté pokračoval ve Vídni u Josefa Matyáše Trenkwalda. Vzdělání mu poskytlo důkladnou znalost figurální kompozice a historické malby, kterou však postupně proměňoval pod vlivem nazarénů, prerafaelitů, naturalismu a vlastní vypjaté religiozity. Jeho obrazový svět pracuje s nemocí, smrtí, utrpením a vykoupením, ale není prostou ilustrací dogmatu.

Od roku 1890 učil na pražské Uměleckoprůmyslové škole a roku 1902 přešel jako profesor dekorativního a technického kreslení na českou techniku v Brně. Zemřel v Brně roku 1905. Jeho vdova Marie Jeneweinová odkázala roku 1941 rozsáhlou uměleckou pozůstalost městu Kutná Hora. Díky tomu zde vznikl mimořádně souvislý sbírkový celek, který doplňuje fond Národní galerie a umožňuje studovat postup od skic a kartonů k definitivním dílům.

Dílo a činnost

  • cyklus a přípravné práce k tématu Mor
  • oltářní výplně a studie souhrnně uváděné jako Ze života Kristova
  • náboženské a historické figurální kompozice
  • rozměrné kartony, kresby a barevné studie k definitivním malbám
  • ilustrace a návrhy pro užitou a monumentální tvorbu
  • pedagogická práce v Praze a Brně

Jeneweinův pracovní proces je doložen množstvím studií, variant a kartonů. Při popisu nelze považovat každou přípravnou kresbu za samostatné definitivní dílo ani slučovat různé fáze pod jediný název bez sbírkového záznamu. Jeho náboženské obrazy je vhodné číst současně jako teologické, sociální a tělesné výpovědi; označení symbolismus, naturalismus a historismus zde popisují překrývající se vrstvy, nikoli vzájemně výlučné etapy.

Význam a recepce

Jenewein patří k autorům, kteří otevřeli české figurální malbě prostor pro úzkost, nemoc, dav a fyzickou zranitelnost. Jeho autenticita nevychází z odmítnutí tradice, ale z jejího dramatického přetvoření. Pro modernistickou recepci je důležitý také osud pozůstalosti: soubor v Kutné Hoře zachoval pracovní kontinuitu, kterou rozptýlené tržní reprodukce často zplošťují na několik temných a efektních motivů.

Vztah k Moderní revui

Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Životní data, pražská a vídeňská studia, pedagogické působení, charakter tvorby a odkaz pozůstalosti městu Kutná Hora byly ve V1003 kontrolovány podle Galerie Felixe Jeneweina a Encyklopedie Brna. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné spojit názvy cyklů a definitiv s konkrétními katalogovými záznamy a ověřit chronologii jednotlivých studií.

Redakční uzávěra V1194: Poznámka k redakční uzávěře V1194: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.

Napsat komentář