autor:

Hermann Ulrici (1806–1884) byl německý filosof, profesor univerzity v Halle, literární historik a významný shakespearolog. V jeho práci se setkává pozdní idealismus, teistická metafyzika, logika, zájem o přírodní vědu a snaha vykládat dramatické dílo jako organický celek.

Život a působení

Narodil se v Pförten v Dolní Lužici. Nejprve studoval právo v Halle a Berlíně a krátce vstoupil do pruské právní služby. Brzy však přešel k filosofii a literární historii. Habilitoval se v Berlíně prací o povaze a formách dramatu a poté byl povolán na univerzitu v Halle, s níž spojil většinu profesního života. Akademická kariéra probíhala v prostředí, kde po Hegelově smrti soupeřily různé podoby idealismu, teologie a nastupující přírodovědný materialismus.

Ulrici přednášel filosofii, logiku, estetiku a dějiny literatury. Patřil k autorům, kteří odmítali jak čistě spekulativní uzavřený systém, tak redukci skutečnosti na hmotné procesy. Snažil se spojit kritické zkoumání zkušenosti s teistickým přesvědčením o smysluplném řádu přírody. Přesnou institucionální chronologii, tituly a podíl na redakci filosofických periodik je nutné ověřit v univerzitních pramenech.

Veřejnou pověst mu zajistily především studie o Shakespearovi. V 19. století nebyl Shakespeare jen předmětem filologie; stal se měřítkem národního dramatu, geniality a organické formy. Ulrici vstoupil do sporů o autorství, textové prameny, charakter postav a vztah tragické kompozice k mravnímu řádu. Jeho interpretace byly čteny v několika jazycích a ovlivnily starší shakespearovskou kritiku, zároveň však nesou silné předpoklady německého idealismu.

Dílo a činnost

  • Shakespeare’s dramatische Kunst
  • studie o Calderónovi, Goethovi a dějinách dramatu
  • System der Logik
  • Glauben und Wissen
  • Gott und die Natur
  • Gott und der Mensch
  • filosofické polemiky proti materialismu a práce o vztahu vědy, náboženství a metafyziky

Ulriciho shakespearovská práce chápe drama jako jednotu děje, charakteru a duchovního významu. Odmítá vysvětlovat hry pouze souborem morálních pouček nebo izolovaných psychologických portrétů. Zároveň však do interpretace vnáší představu objektivního etického řádu, v němž vina, svoboda a osud získávají filosofický smysl. Moderní literární věda může využít jeho pozorování kompozice, ale musí oddělit textovou analýzu od metafyzických závěrů.

V logice a metafyzice se Ulrici snažil překonat rozpor mezi vírou a věděním. Kritizoval materialismus, který podle něj nedokáže vysvětlit jednotu vědomí, svobodu a normativní platnost pravdy. Současně nepovažoval náboženské tvrzení za náhradu argumentu. Jeho teistická filosofie přírody hledala důkazy řádu v zákonitosti a organizaci světa; z dnešního hlediska je třeba přesně rozlišit dobovou přírodovědnou informaci od filosofické interpretace.

Ulriciho spisy vznikaly v dlouhém časovém úseku a reagovaly na proměny německé filosofie od hegelovských škol po materialistické spory druhé poloviny století. Jednotlivá vydání mohou měnit terminologii a argumentaci. Heslo proto nemůže nahrazovat bibliografii jednoduchým seznamem titulů a musí uvádět, zda pracuje s prvním vydáním, pozdější revizí nebo překladem.

Význam a recepce

Ulrici patřil k vlivným, dnes méně čteným profesorům 19. století. Jeho význam leží na průsečíku filosofie a literární kritiky: ukazuje, jak byla interpretace Shakespeara propojena s debatou o svobodě, řádu, náboženství a povaze uměleckého organismu. Pozdější pozitivistická filologie a nové teorie dramatu jeho metafyzické rámce oslabily, ale dějiny recepce je nemohou přehlédnout.

Pro studium moderny je zajímavý jako představitel autority, vůči níž se mladší kritika mohla vymezovat. Odkaz na Ulriciho mohl znamenat respekt ke shakespearologii, polemiku s idealistickou estetikou nebo bibliografickou zmínku. Každý takový význam musí být doložen konkrétním textem.

Vztah k Moderní revui

Ulrici zemřel deset let před založením Moderní revue. Nemohl být jejím spolupracovníkem, ale jeho shakespearovské a estetické spisy mohly tvořit část starší kritické tradice, kterou časopis přijímal nebo odmítal. Projektový rejstřík dokládá pouze přítomnost jména; typ a rozsah vztahu vyžaduje stránkovou citaci.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit právnické studium a službu, habilitaci, jmenování a hodnosti v Halle, redakční činnost a úplnou bibliografii prvních i pozdějších vydání.

Zvláštní kontrolu vyžaduje přesné místo Ulriciho v shakespearologii, české nebo francouzské překlady, dobová recepce a konkrétní stránkový doklad vztahu k Moderní revui.

Redakční uzávěra V1199: Poznámka k redakční uzávěře V1199: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.

Napsat komentář