Jaroslav Kvapil (1868–1950) byl český režisér, dramatik, básník, libretista, dramaturg, překladatel, kritik a kulturní organizátor. Jeho působení v Národním divadle pomohlo ustavit moderní režii jako samostatnou uměleckou disciplínu a propojilo českou scénu se symbolismem, realismem, naturalismem i evropskou divadelní reformou.
Život a působení
Narodil se v Chudenicích a po nedokončených univerzitních studiích vstoupil do žurnalistiky. Psával divadelní a literární referáty, redigoval Zlatou Prahu a dlouhodobě se podílel na Ottově Světové knihovně. V devadesátých letech vydával poezii a dramata ovlivněná parnasismem, symbolismem i francouzskou lyrikou. Roku 1894 se oženil s herečkou Hanou Kvapilovou, jejíž herecká tvorba a cit pro moderní repertoár byly pro jeho divadelní práci zásadní.
Od roku 1900 působil v Národním divadle, nejprve jako dramaturg, později jako vrchní režisér a šéf činohry. Prosazoval souhru textu, herectví, prostoru a rytmu inscenace. Uváděl Shakespeara, Ibsena, Maeterlincka, českou klasiku i současné drama. Hostování Moskevského uměleckého divadla v Praze roku 1906 podporoval jako důležitý impuls. Za první světové války se zapojil do odboje a roku 1917 inicioval Manifest českých spisovatelů. Po vzniku republiky působil na ministerstvu školství a později vedl činohru vinohradského divadla.
Dílo a činnost
- libreto k Dvořákově opeře Rusalka (1901)
- dramata Princezna Pampeliška, Oblaka a Sirotek
- režie Shakespeara, Ibsena, Maeterlincka a českého repertoáru v Národním divadle
- překlady severského a francouzského dramatu
- paměti a fejetony O čem vím
- kulturně-politická práce kolem Manifestu českých spisovatelů a po roce 1918
Kvapilova režie nevznikala jako jednotný systém. Její síla spočívala v dramaturgické volbě, citlivosti k hereckému souboru, atmosféře a rytmu celku. Přechod od dekorativního obrazu k soustředěné interpretaci textu byl postupný a závisel na spolupracovnících. Také jeho libreta a dramata ukazují, že literární symbol může na scéně fungovat prostřednictvím hudby, pohybu a vizuálního prostoru.
Význam a recepce
Kvapil je klíčovou postavou institucionalizace českého moderního divadla. Současné hodnocení však musí opustit model osamělého zakladatele a zohlednit Hanu Kvapilovou, herce, scénografy, dramaturgy i zahraniční soubory. Jeho kulturní politika po roce 1918 a národní program mají být popsány vedle estetických inovací, nikoli jako jejich automatické završení.
Vztah k Moderní revui
Jméno je doloženo v abecedním rejstříku publikace věnované Moderní revui. Samotný rejstříkový výskyt bez další bibliografické kontroly nedokládá konkrétní příspěvek, překlad, reprodukci ani osobní spolupráci s redakcí. Vazbu je proto nutné chápat pouze jako podnět k dalšímu ověření dobového kontextu.
Související osobnosti
Prameny a další literatura
- Moderní revue – projektový rejstřík osob a děl
- Česká divadelní encyklopedie – Jaroslav Kvapil
- Knihovna Památníku národního písemnictví – O čem vím
Redakční poznámka
Životní data, novinářská dráha, působení v Národním a vinohradském divadle, režijní repertoár, Manifest českých spisovatelů a paměti O čem vím byly ve V993 ověřeny podle České divadelní encyklopedie a katalogu Památníku národního písemnictví. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné zkontrolovat jednotlivé premiéry, přesná funkční období a podíl spolupracovníků na konkrétních inscenacích.
Redakční uzávěra V1199: Poznámka k redakční uzávěře V1199: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.