František Václav Krejčí (1867–1941) byl český literární a divadelní kritik, novinář, překladatel, prozaik a sociálnědemokratický politik. V jeho práci se setkává estetická moderna s požadavkem veřejné vzdělanosti a kulturní emancipace dělnického hnutí. Dlouhá redakční kariéra znamenala, že reagoval na knihy, divadlo, evropské ideje i politické změny v rychlém publicistickém rytmu; hodnocení proto musí rozlišovat jednotlivá období.
Život a působení
Krejčí se narodil v České Třebové, absolvoval učitelský ústav a několik let působil jako učitel. V polovině devadesátých let odešel do Prahy a vstoupil do novinářského provozu. Pracoval v Českých novinách a Rozhledech a roku 1895 podepsal Manifest České moderny. Generační program osobní svobody a kritické odpovědnosti u něj postupně propojoval literární hodnocení se sociální otázkou, osvětou a institucemi dělnického vzdělávání.
Od roku 1897 byl dlouhodobě spojen s deníkem Právo lidu, kde vedl kulturní, literární a uměleckou rubriku, a redigoval také časopis Akademie. Překládal francouzské, německé a skandinávské autory a psal studie o domácí i evropské literatuře. Po vzniku Československa působil jako poslanec a později senátor sociální demokracie; účastnil se také veřejných a zahraničních misí. Politická funkce však nezrušila kritickou a spisovatelskou práci a jednotlivé role je třeba studovat odděleně.
Dílo a činnost
- literární, divadelní a hudební kritiky v denním tisku a kulturních časopisech
- studie o Henriku Ibsenovi, Karlu Hynku Máchovi, Janu Nerudovi, Juliu Zeyerovi a dalších autorech
- překlady Gustava Flauberta, Victora Huga, Friedricha Nietzscheho, Augusta Strindberga a dalších evropských autorů
- romány a prózy včetně Zlaté hvězdy a pozdějšího Ducha a krve
- politické, osvětové a cestopisné texty spojené se sociální demokracií a vznikem republiky
Krejčího kritika vychází z přesvědčení, že umění má vlastní nároky, ale zároveň působí ve společnosti. Není proto možné jeho texty zjednodušit ani na estetismus, ani na stranickou službu. Překlady a recenze zprostředkovávaly evropské autory českému publiku a současně je začleňovaly do domácích sporů. Současný výklad musí kontrolovat, z jakých vydání překládal, jak se měnilo jeho stanovisko a kde publicistická zkratka nahrazuje podrobný argument.
Význam a recepce
Krejčí byl výraznou autoritou kulturní rubriky a sociálnědemokratické osvěty, pozdější literární dějiny jej však často rozdělovaly na kritika České moderny a politika první republiky. Tím se ztrácela kontinuita jeho zájmu o evropskou literaturu, divadlo a veřejnou kulturu. Nové čtení může spojit dějiny médií, překladu, stranického tisku a kulturní politiky, zároveň ale musí zohlednit proměny sociální demokracie a dobové limity představ o třídě, národu a genderu.
Vztah k Moderní revui
František Václav Krejčí je uveden v projektovém rejstříku Moderní revue. Patřil k širšímu poli České moderny, ale jeho sociálnědemokratická a osvětová orientace se nemusela shodovat s estetickým a dekadentním programem časopisu. Rejstřík může zachycovat polemiku, recenzi, osobní zmínku nebo bibliografický odkaz. Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné určit konkrétní ročník a autora textu a nepřenášet obecné vztahy mezi skupinami na každé jednotlivé stanovisko.
Související osobnosti
Prameny a další literatura
- Moderní revue – projektový rejstřík osob a děl
- Österreichisches Biographisches Lexikon – František Václav Krejčí
- Biografický slovník českých zemí – František Václav Krejčí
Redakční poznámka
Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné ověřit přesnou chronologii redakcí, parlamentních mandátů a zahraničních cest, první vydání beletrie a jazyky použitých překladů. Seznam překládaných autorů musí být doložen bibliograficky a nesmí směšovat úplný překlad s ukázkou. Vztah k Moderní revui vyžaduje konkrétní články a rozlišení mezi osobním názorem přispěvatele, skupinovou polemikou a pozdější retrospektivou.
Pro případné další odborné zpřesnění je vhodné porovnat jmenné autority, bibliografické záznamy a digitalizované exempláře, ověřit funkčnost odkazů a zaznamenat případné rozdíly mezi prvním vydáním, časopiseckým otiskem a pozdějšími soubory. Text je publikovatelný jako pramenně podložený profil; dílčí nejistoty musí zůstat transparentně označeny.
Redakční uzávěra V1192: Poznámka k redakční uzávěře V1192: Článek je uzavřen v delegovaném režimu s transparentní nejistotou. Zachovává současné pramenně podložené tělo a již uvedená redakční omezení. Údaje označené jako neověřené, pravděpodobné, strukturálně odvozené nebo závislé na neprohlédnutém primárním obrazu zůstávají omezené a nesmějí být čteny jako potvrzená fakta. Uzávěra neznamená přímou kontrolu všech citovaných lokátorů ani publikaci na živém webu.