Innokentij Fjodorovič Anněnskij

Innokentij Fjodorovič Anněnskij (1855–1909) je ruský básník, klasický filolog, překladatel, dramatik a kritik.

Život a působení

Narodil se v Omsku a většinu profesního života strávil jako pedagog a ředitel gymnázií. Důkladná znalost řecké a latinské literatury formovala jeho překladatelskou i básnickou práci. Překládal zejména Euripidovy tragédie a psal vlastní dramata inspirovaná antickými mýty.

Jako básník dlouho nevystupoval pod vlastním jménem. Sbírku Tiché písně vydal roku 1904 pod pseudonymem Nik. T-o; zásadní Cypřišová skříňka vyšla až posmrtně. Anněnskij proto získal plný vliv teprve u mladší generace, zejména u akméistů.

Dílo

  • Tiché písně (1904)
  • Cypřišová skříňka (posmrtně 1910)
  • překlady Euripidových tragédií
  • tragédie Melanippa-filosofka a Král Ixión
  • kritické eseje Knihy odrazů

Jeho poezie je založena na náznaku, zvukové jemnosti a překvapivém významu obyčejných předmětů. Hodiny, vůně, mlha nebo drobný interiér se mění v ohniska úzkosti a nenaplněné touhy. Na rozdíl od monumentálního symbolismu pracuje Anněnskij s přerušenou větou, civilním detailem a vědomím nedostatečnosti jazyka.

Význam a recepce

Ovlivnil Achmatovovou, Gumiljova, Mandelštama a další básníky stříbrného věku. Moderní kritika zdůrazňuje spojení filologické erudice s mimořádně osobní lyrikou a také jeho roli přechodové postavy mezi symbolismem a akméismem.

Vztah k Moderní revui

Vztah k Moderní revui je recepční a srovnávací. Anněnskij zosobňuje ruskou variantu pozdního symbolismu, jejíž témata – samota, únava, hudebnost, kulturní paměť a nová antika – byla blízká zájmům české revue. Přímý překlad v časopise je nutné doložit bibliograficky; nelze jej vyvozovat pouze z rejstříku.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Jméno bylo převzato z abecedního rejstříku monografie o Moderní revui. Čísla stran z OCR rejstříku nejsou používána jako důkaz. Přítomnost jména v rejstříku sama o sobě neznamená přímou spolupráci s časopisem; vztah je proto podle dostupných dokladů rozlišen jako přímý, ediční, recepční, tematický, polemický nebo retrospektivní.