Michail Petrovič Arcybašev

Michail Petrovič Arcybašev (1878–1927) je ruský prozaik, dramatik, publicista a exulant.

Život a působení

Narodil se v Charkovské gubernii a původně studoval výtvarné umění. Do literatury vstoupil povídkami a romány, které zachycovaly psychický rozklad, násilí, sexualitu a generační deziluzi. Největší proslulost mu přinesl román Sanin, psaný před revolucí roku 1905 a vydaný v úplné podobě roku 1907.

Arcybašev odmítl bolševický režim a roku 1923 odešel do Polska. Ve Varšavě vedl protisovětskou publicistiku a podílel se na emigrantském tisku. Zemřel roku 1927. Jeho syn Boris se později stal významným americkým ilustrátorem.

Dílo

  • Sanin
  • Dělník Ševyrev
  • U poslední čáry
  • povídky Jitřní stíny a Hrůza
  • Lidská vlna
  • dramata a protibolševická publicistika

Arcybaševovi hrdinové odmítají tradiční morálku, ideál oběti i revoluční kázeň. Sanin prosazuje tělesnost a okamžitý život, ale román nelze číst jen jako autorův manifest: vedle provokace obsahuje generační portrét, konflikty touhy, násilí a odpovědnosti. V jiných prózách se soustřeďuje na sebevraždu, teror a psychologický tlak moderní společnosti.

Význam a recepce

Saninismus se stal dobovým pojmem a vyvolal zákazy i polemiky. Autor byl někdy označován za zjednodušeného Nietzscheho nebo pornografa, jeho evropský úspěch však ukazuje, jak silně počátek 20. století zaměstnávala krize sexuální a náboženské morálky.

Vztah k Moderní revui

Vztah je překladový a edičně doložitelný v širším okruhu. Roku 1908 vydala Kamilla Neumannová v edici Knihy dobrých autorů Arcybaševovy prózy Jitřní stíny a Hrůza. Tato edice nebyla totožná s Moderní revuí, ale personálně a esteticky patřila k blízkému modernistickému prostředí. Heslo tak může popsat konkrétní české zprostředkování, aniž by autorovi připisovalo členství v redakci.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Jméno bylo převzato z abecedního rejstříku monografie o Moderní revui. Čísla stran z OCR rejstříku nejsou používána jako důkaz. Přítomnost jména v rejstříku sama o sobě neznamená přímou spolupráci s časopisem; vztah je proto podle dostupných dokladů rozlišen jako přímý, ediční, recepční, tematický, polemický nebo retrospektivní.