František Adámek

František Adámek (nar. 1861, datum úmrtí nezjištěno) je pražský nakladatel a vydavatel edice Moderní bibliotéka.

Život a působení

František Adámek patřil k menším pražským nakladatelům počátku 20. století. Jeho význam nespočívá v rozsáhlém podniku typu Jana Otty nebo Františka Topiče, ale v přesněji profilované edici Moderní bibliotéka, která zpřístupňovala českým čtenářům moderní evropskou prózu, eseje a domácí tvorbu spjatou s dekadencí a novou kritikou. Katalogy uvádějí rok narození 1861; úplný životopis a datum úmrtí zatím vyžadují archivní ověření.

Adámkův podnik působil na Královských Vinohradech a spolupracoval s překladateli, redaktory, tiskárnami i výtvarníky. Nakladatelská práce znamenala výběr titulů, financování, zajištění překladu a tisku, tvorbu ediční značky i distribuci. V kulturním poli kolem roku 1900 byli právě podobní vydavatelé nezbytní: přenášeli program malých revue z časopiseckých stránek do samostatných knih.

Dílo

  • edice Moderní bibliotéka
  • Oscar Wilde: Úpadek lhaní (1908)
  • Remy de Gourmont: Fantóm (1909)
  • Arthur Breisky: Triumf zla (1910)
  • Gabriele D’Annunzio: Hřích sestry Orsoly (1905)
  • Arnošt Procházka: Literární silhouety a studie (1912)
  • tituly Karla Huga Hilara a Alfreda Jarryho

Ediční profil Moderní bibliotéky ukazuje pozoruhodné propojení domácí dekadence se zahraniční literaturou. Wilde, Gourmont, D’Annunzio nebo Jarry nebyli vydáváni jako neutrální klasici, ale jako autoři estetické provokace, ironie, dandysmu a experimentu. Domácí svazky Breiského, Hilara a Procházky zároveň vytvářely kontinuitu mezi časopiseckou kritikou a knižní kulturou.

Význam a recepce

Adámek bývá v literárních dějinách zastíněn autory, které vydával. Z hlediska dějin médií a knižního trhu je však podstatný: bez malých specializovaných nakladatelství by se překladová moderna šířila mnohem pomaleji. Jeho edice také ukazuje, že okruh Moderní revue nebyl jedinou institucí, nýbrž součástí širší sítě knihkupců, překladatelů a vydavatelských projektů.

Vztah k Moderní revui

Vztah k Moderní revui je přímý síťově a personálně, nikoli totožností nakladatelství. Adámek vydával Arnošta Procházku, Arthura Breiského a další osobnosti spojené s revuí a zároveň publikoval zahraniční autority blízké jejímu programu. Moderní bibliotéka však nebyla Knihovnou Moderní revue; obě značky je nutné v databázi důsledně rozlišovat.

Související osobnosti

Prameny a další literatura

Redakční poznámka

Jméno bylo převzato z abecedního rejstříku monografie o Moderní revui. Čísla stran z OCR rejstříku nejsou používána jako důkaz. Přítomnost jména v rejstříku sama o sobě neznamená přímou spolupráci s časopisem; vztah je proto podle dostupných dokladů rozlišen jako přímý, ediční, recepční, tematický, polemický nebo retrospektivní.